Nejlépe placenými mladými vysokoškoláky jsou analytici v oblasti výpočetních systémů

Jakou vysokou školu se dnes vyplatí studovat? Nejvyšší mzdu pobírali v roce 2009 mladí analytici výpočetních systémů, nejnižší začínající učitelky v mateřských školkách.

Při výběru vysoké školy hraje roli několik hledisek, přičemž jedním z těch nejdůležitějších je i možnost uplatnění na trhu práce a platové ohodnocení. Právě platové ohodnocení se mezi jednotlivými obory studia velmi liší. Na základě analýzy údajů z Informačního systému o průměrném výdělku (ISPV), který provozuje Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV), bylo zjištěno, že ze všech vysokoškolsky vzdělaných zaměstnanců do 30 let pobírali v roce 2009 nejvyšší hrubou měsíční mzdu analytici výpočetních systémů, u nichž dosáhla hrubá měsíční mzda výše 37 793 Kč. Nejhůře byly placeny učitelky v mateřských školkách, jejichž mzda činila 14 251 Kč.

Hrubá měsíční mzda byla očištěna o vliv pracovní neschopnosti a zkrácených úvazků. Pro lepší srovnatelnost byla použita měsíční mzda prostředního zaměstnance (medián). Na rozdíl od standardní metodiky ISPV byly vyčleněny mimořádné (např. roční či pololetní) odměny mimo hrubou měsíční mzdu.

Z tabulky jasně vyplývá, že nejlépe placenými mladými vysokoškoláky byli především odborníci v oblasti IT, strojní inženýři, specialisté v účetnictví a bankovnictví, ale například i lékárníci. Nejhůře placenými profesemi potom byli především učitelé, pracovníci zabývající se výzkumnou činností v biologii a v neposlední řadě i lékaři. U těchto profesí zřejmě nebyla výše budoucího výdělku hlavním motivem pro studium příslušného oboru.

Z dat ISPV dále vyplývá, že téměř 4 % mladých vysokoškoláků zastávala vedoucí pozici. Hrubá měsíční mzda těchto vedoucích pracovníků se v roce 2009 pohybovala pod hranicí 40 tisíc Kč. Např. vedoucí pracovníci v bankách však hranici 40 tisíc Kč přesáhli a měsíčně si domů před zdaněním odnášeli necelých 46 tisíc Kč.

Zaměstnanci jsou často lákáni na nová pracovní místa slibem nadstandardních odměn, jejichž vyplacení obvykle závisí na hospodářských výsledcích firmy a přínosu konkrétního zaměstnance k jejímu výkonu. Jelikož se jedná u některých skupin zaměstnání o nezanedbatelnou část příjmu, byla samostatně sledována i skutečná výše mimořádných odměn. Nejvíce si takto v roce 2009 přilepšili mladí matematici, jejichž odměny dosáhly 95 tisíc Kč. Nejnižší odm��ny byly přiznány vysokoškolákům, kteří pracovali z různých důvodů jako prodavači – těm byla přiznána odměna ve výši necelých 2 tisíc Kč. Z běžných pozic zastávaných vysokoškolsky vzdělanými osobami byly nejnižší mimořádné odměny u finančních zprostředkovatelů, jejichž odměna nedosáhla v roce 2009 ani 5 tisíc Kč. Zajímavé je, že se výše odměn liší i u podobných zaměstnání – například pojišťovacím agentům byly přiznávány odměny ve výši 59 tisíc Kč. Tento rozdíl však mohl být způsoben i rozdílným vývojem finančního trhu a trhu s pojištěním během roku 2009, což můžeme přičítat i ekonomické krizi.

Neméně zajímavé jsou i vyhlídky mladých vysokoškoláků na zvyšování mezd a platů. Ve srovnání se staršími kolegy s diplomem dosahuje hrubá měsíční mzda vysokoškoláků, kterým ještě nebylo 30 let, zhruba čtyř pětin mezd starších kolegů. Z tohoto hlediska jsou na tom nejhůře mladí lékaři, u kterých měsíční mzda dosahuje pouhých 60 % mezd starších kolegů. Nejlépe na tom byli pracovníci v oblasti skladového hospodářství, kteří měsíčně pobírali dokonce o 6 % vyšší mzdy než starší kolegové.

PDF verze článku

8/3/2010