V posledních letech se na světovém trhu práce objevuje trend spočívající ve zvyšování podílu flexibilních úvazků, a proto je důležité sledovat postavení zaměstnanců s flexibilními úvazky i na českém trhu práce. Z hlediska podílu flexibilních úvazků na pracovních úvazcích zatím český trh práce zaostává za vyspělými zeměmi, neboť podíl flexibilních úvazků je v České republice nízký. Můžeme však předpokládat, že flexibilní úvazky budou hrát čím dál větší roli i na českém trhu práce.
ISPV umožňuje sledovat vývoj odměňování zaměstnanců s plným a kratším pracovním úvazkem v podnikatelské sféře. Jako kratší pracovní úvazky byly určeny ty, které byly kratší než 30 hodin týdně .
Z údajů obsažených v ISPV vyplývá, že kratší pracovní úvazky tvořily 3 % pracovních úvazků v podnikatelské sféře. Kratší pracovní úvazky byly častější u žen (62 % zkrácených úvazků) a u osob ve věku mezi 30 a 39 lety (26 % úvazků).
Medián hrubé měsíční mzdy zaměstnanců s plným pracovním úvazkem v podnikatelské sféře dosáhl v roce 2010 výše 22 267 Kč. Medián hrubé měsíční mzdy zaměstnanců s kratším pracovním úvazkem činil ve stejném období 18 180 Kč, tj. byl o 4 087 Kč nižší. Tento rozdíl není způsoben rozdíly v odpracované době mezi oběma skupinami zaměstnanců, neboť hrubá měsíční mzda zaměstnanců s kratším úvazkem byla přepočtena na plný pracovní úvazek a odpovídá tak částce, kterou by si tito zaměstnanci vydělali, kdyby pracovali na plný pracovní úvazek.
Z hlediska relativní úrovně na tom byli zaměstnanci s kratšími úvazky hůře než zaměstnanci s plnými úvazky. V roce 2009 klesl medián hrubé měsíční mzdy u obou skupin zaměstnanců, nicméně u zaměstnanců s kratšími úvazky klesl více (pokles o 1,0 %) než u zaměstnanců s plným úvazkem (pokles o 0,8 %). V roce 2010 došlo k nárůstu mezd u obou skupin zaměstnanců, nicméně medián mzdy vzrostl více u zaměstnanců s plným úvazkem (nárůst o 2,4 %) než s kratším úvazkem (nárůst o 1,1 %).
Srovnání výše mezd podle typu pracovního úvazku z hlediska pohlaví a věku ukazují grafy 1 a 2.
Graf 1: Srovnání mediánu hrubé měsíční mzdy v podnikatelské sféře podle typu pracovního úvazku a pohlaví v roce 2010.
Pozn.: Medián hrubé měsíční mzdy zaměstnanců s kratším úvazkem odpovídá částce, kterou by tito zaměstnanci vydělali, kdyby pracovali na plný pracovní úvazek.
Zdroj: ISPV.
Z grafu 1 je patrné, že medián hrubé měsíční mzdy byl v roce 2010 nižší u zaměstnanců s kratším pracovním úvazkem, a to bez ohledu na pohlaví. U žen činil rozdíl mezi kratšími a plnými pracovními úvazky 2 088 Kč, u mužů 3 438 Kč.
Graf 2: Srovnání mediánu hrubé měsíční mzdy v podnikatelské sféře podle typu pracovního úvazku a věku v roce 2010.
Pozn.: Medián hrubé měsíční mzdy zaměstnanců s kratším úvazkem odpovídá částce, kterou by tito zaměstnanci vydělali, kdyby pracovali na plný pracovní úvazek.
Zdroj: ISPV.
Graf 2 ukazuje, že medián hrubé měsíční mzdy byl v roce 2010 nižší u zaměstnanců s kratším pracovním úvazkem, a to ve všech věkových skupinách. Nejnižší rozdíly mezi odměňováním zaměstnanců s plným a kratším pracovním úvazkem byly ve věkové skupině 20 29letých (1 505 Kč), nejvyšší rozdíly ve věkové skupině 50 59letých zaměstnanců (6 577 Kč).
Verze článku v PDF formátu zde.
Informační systém o průměrném výdělku, spravovaný Ministerstvem práce a sociálních věcí, zjišťuje výdělkovou úroveň v České republice. Medián představuje prostřední hodnotu ze všech zjištěných hodnot, tj. jedna polovina hodnot je menších a druhá polovina hodnot je větších než medián. Ve srovnání s průměrem je základní výhodou mediánu skutečnost, že není ovlivněný extrémními hodnotami. |
11/22/2011