English / Česky
ISPV aktuálně  > Zveřejněny výsledky ISPV za 1. čtvrtletí 2014

Zveřejněny výsledky ISPV za 1. čtvrtletí 2014

Odměňování ve mzdové a platové sféře

Z údajů obsažených v Informačním systému o průměrném výdělku (ISPV) vyplývá, že v 1. čtvrtletí 2014 vzrostla meziročně hrubá měsíční mzda ve mzdové i platové sféře. Medián hrubé měsíční mzdy dosáhl ve mzdové sféře v 1. čtvrtletí 2014 výše 21 271 Kč. V 1. čtvrtletí 2014 činila průměrná hrubá měsíční mzda ve mzdové sféře 26 239 Kč, a zvýšila se tak o 3,1 % oproti stejnému období předchozího roku. Medián hrubého měsíčního platu dosáhl v platové sféře v 1. čtvrtletí 2014 výše 23 351 Kč. Průměrný hrubý měsíční plat v platové sféře ve sledovaném období meziročně vzrostl o 1,5 % na 24 751 Kč.

Medián hrubého měsíčního platu byl v platové sféře v 1. čtvrtletí 2014 o 2 080 Kč vyšší než medián hrubé měsíční mzdy ve mzdové sféře. Z hlediska průměrné mzdy byla situace opačná – ve sledovaném období byla průměrná mzda ve mzdové sféře o 1 488 Kč vyšší než průměrný plat v platové sféře. Z výše uvedeného vyplývá, že ve srovnání s platovou sférou existují ve mzdové sféře větší rozdíly mezi příjmy jednotlivých zaměstnanců. Tuto skutečnost potvrzuje i rozdíl mezi mediánem mzdy (platu) a průměrnou mzdou (platem) v jednotlivých sférách. V 1. čtvrtletí 2014 byl rozdíl mezi průměrem a mediánem mzdy vyšší ve mzdové sféře (4 968 Kč) než v platové sféře (1 400 Kč).

Mzdy a platy podle odvětví

Medián hrubé měsíční mzdy (platu) a průměrnou hrubou měsíční mzdu (plat) v 1. čtvrtletí 2014 v jednotlivých odvětvích ukazují tabulky ČR-M6q, MZS-M6q a PLS M6q.

Ve všech odvětvových sekcích mzdové i platové sféry dochází k růstu mediánu i průměru měsíční mzdy (s výjimkou mediánu mezd v odvětví ostatní činnosti). Výše tohoto růstu je však ovlivněna změnami v daňových zákonech od počátku roku 2013. Díky těmto změnám došlo k přesunu mimořádně vyplácených odměn do 4. čtvrtletí 2012 a tím ke stagnaci a v některých odvětvích i k meziročnímu poklesu mezd v 1. čtvrtletí 2013 oproti 1. čtvrtletí roku 2012. Meziroční růst je proto z části kompenzací za meziroční stagnaci nebo pokles v loňském roce.

Z tabulek MZS M6q a PLS M6q je patrné, že nejvyšší rozdíl mezi mediánem a průměrem byl zaznamenán ve mzdové sféře v odvětví peněžnictví a pojišťovnictví (17 064 Kč). Nejvyšší meziroční nárůst průměrných mezd v odvětvích mzdové sféry byl vykázán v odvětvích peněžnictví a pojišťovnictví (+9,7 %) a informační a komunikační činnosti (+4,2 %), nejpomalejší růst byl vykázán v odvětví profesní, vědecké a technické činnosti, činnosti v oblasti nemovitostí (shodně +1,2 %) a stavebnictví (+1,3 %). Odvětví vzdělávání v platové sféře je jediným odvětvím, které vykazuje vyšší medián než průměr hrubého měsíčního platu (ve sledovaném období o 696 Kč). Tato skutečnost souvisí se strukturou zaměstnanců v tomto odvětví, kdy většinu tvoří kvalifikovaní vysokoškolsky vzdělaní pedagogičtí pracovníci, kteří mají plat vyšší než zbývající část zaměstnanců. Z hlediska jednotlivých odvětví platové sféry byl nejvyšší meziroční nárůst průměrných platů zaznamenán v odvětví veřejná správa, obrana, sociální zabezpečení (+2,5 %), nejpomalejší růst byl zaznamenán v odvětví vzdělávání a zdravotní a sociální péče (shodně +0,6 %).

Mimořádné odměny

Po roční přestávce způsobené dočasnou změnou legislativy (solidární zvýšení daně z příjmů fyzických osob a zrušení stropů u pojistného na veřejné zdravotní pojištění od roku 2013) dochází k opětovnému vyplácení mimořádných odměn v 1. čtvrtletí, zejména v odvětví peněžnictví a pojišťovnictví.

Z hlediska podílu mimořádných odměn na mzdě a platu ukazují aktuální výsledky šetření, že ve mzdové sféře tvořily v 1. čtvrtletí 2014 mimořádné odměny 7,1 % průměrné mzdy, zatímco v platové sféře 3,0 % průměrného platu. Nejvyšší podíl mimořádných odměn v odvětvích mzdové sféry byl ve sledovaném období zaznamenán v odvětví peněžnictví a pojišťovnictví (průměrně 20,1 % mzdy) a výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla (průměrně 19,6 % mzdy). Při srovnání odvětví v platové sféře byl nejvyšší podíl mimořádných odměn na průměrném platu vykázán v odvětví zdravotní a sociální péče (průměrně 5,0 % platu).

Odpracovaná doba a přesčasy podle odvětví

S vývojem mezd a platů úzce souvisí i vývoj odpracované, příp. neodpracované doby. Vývoj odpracované doby ve mzdové a platové sféře v 1. čtvrtletí 2014 ukazují tabulky MZS T6q a PLS T6q. Z těchto tabulek je zřejmé, že v 1. čtvrtletí 2014 odpracovali zaměstnanci ve mzdové sféře 148,6 hodiny za měsíc, a v platové sféře 151,1 hodiny. Zaměstnanci ve mzdové sféře odpracovali v 1. čtvrtletí 2014 průměrně o 2,5 hodiny měsíčně méně než zaměstnanci v platové sféře.

Z hlediska relativních změn počtu odpracovaných hodin bylo zjištěno, že k největšímu meziročnímu nárůstu počtu odpracovaných hodin došlo v 1. čtvrtletí 2014 u zaměstnanců ve mzdové sféře v odvětví zemědělství, lesnictví a rybářství. V 1. čtvrtletí 2014 odpracovali zaměstnanci tohoto odvětví v průměru o 3,0 hodiny měsíčně navíc ve srovnání s 1. čtvrtletím 2013. U významně zastoupených odvětví platové sféry (s alespoň 50 tisíci zaměstnanci) došlo k meziročnímu poklesu odpracované doby v odvětví zdravotní a sociální péče (-0,9 hodiny).

Z uvedených tabulek rovněž vyplývá, že zaměstnanci mzdové sféry odpracovali v 1. čtvrtletí 2014 více hodin přesčas než zaměstnanci platové sféry. Ve sledovaném období odpracovali zaměstnanci mzdové sféry měsíčně 3,0 hodiny přesčas, zaměstnanci platové sféry 1,7 hodiny. Ve mzdové sféře odpracovali nejvíce hodin přesčas zaměstnanci v odvětví zemědělství, lesnictví a rybářství (4,9 hodiny měsíčně), zpracovatelský průmysl (4,8 hodin měsíčně) a těžba a dobývání (4,5 hodiny měsíčně). V platové sféře odpracovali nejvíce hodin přesčas zaměstnanci v odvětví zdravotní a sociální péče (4,6 hodiny měsíčně). Nejméně hodin přesčas odpracovali v platové sféře zaměstnanci v odvětví vzdělávání (0,2 hodiny měsíčně).

V platové sféře bylo v 1. čtvrtletí 2014 vykázáno méně neodpracovaných hodin než ve mzdové sféře. Průměrný počet neodpracovaných hodin zahrnuje hodiny neodpracované z důvodu dovolené, svátků v jinak pracovní dny, překážek v práci, pracovní neschopnosti, ošetřování člena rodiny, atd. Ve mzdové sféře činila neodpracovaná doba 19,9 hodiny měsíčně, v platové sféře 15,9 hodiny. Nejvíce neodpracovaných hodin bylo vykázáno v odvětvích stavebnictví a zemědělství, lesnictví a rybářství (26,7, resp. 25,1 hodiny měsíčně). Nejvíce neodpracovaných hodin, za které náležela zaměstnancům náhrada mzdy, bylo taktéž vykázáno v odvětví stavebnictví (16,1 hodiny měsíčně). Jedná se o průměrný počet neodpracovaných hodin s náhradou mzdy z důvodu dovolené, svátků v jinak pracovní dny, důležitých překážek na straně zaměstnance, apod. Nejsou zde zahrnuty hodiny neodpracované z důvodu dočasné pracovní neschopnosti a ošetřování člena rodiny.

Výsledky šetření za mzdovou a platovou sféru za 1. čtvrtletí 2014 naleznete v sekci Výsledky šetření › Aktuální.

6/25/2014