English / Česky
ISPV aktuálně  > Zveřejněny výsledky ISPV za 2. čtvrtletí 2014

Zveřejněny výsledky ISPV za 2. čtvrtletí 2014

Odměňování ve mzdové a platové sféře

Z údajů obsažených v Informačním systému o průměrném výdělku (ISPV) vyplývá, že ve 2. čtvrtletí 2014 vzrostla meziročně hrubá měsíční mzda ve mzdové i platové sféře. Medián hrubé měsíční mzdy dosáhl ve mzdové sféře ve 2. čtvrtletí 2014 výše 21 898 Kč. Ve 2. čtvrtletí 2014 činila průměrná hrubá měsíční mzda ve mzdové sféře 26 725 Kč, a zvýšila se tak o 2,4 % oproti stejnému období předchozího roku. Medián hrubého měsíčního platu dosáhl v platové sféře ve 2. čtvrtletí 2014 výše 24 373 Kč. Průměrný hrubý měsíční plat v platové sféře ve sledovaném období meziročně vzrostl o 1,9 % na 25 901 Kč.

Medián hrubého měsíčního platu byl v platové sféře ve 2. čtvrtletí 2014 o 2 475 Kč vyšší než medián hrubé měsíční mzdy ve mzdové sféře. Z hlediska průměrné mzdy byla situace opačná – ve sledovaném období byla průměrná mzda ve mzdové sféře o 824 Kč vyšší než průměrný plat v platové sféře. Z výše uvedeného vyplývá, že ve srovnání s platovou sférou existují ve mzdové sféře větší rozdíly mezi příjmy jednotlivých zaměstnanců. Tuto skutečnost potvrzuje i rozdíl mezi mediánem mzdy (platu) a průměrnou mzdou (platem) v obou sférách. Ve 2. čtvrtletí 2014 byl rozdíl mezi průměrem a mediánem mzdy vyšší ve mzdové sféře (4 827 Kč) než v platové sféře (1 528 Kč).

Mzdy a platy podle odvětví

Medián hrubé měsíční mzdy (platu) a průměrnou hrubou měsíční mzdu (plat) ve 2. čtvrtletí 2014 v jednotlivých odvětvích ukazují tabulky ČR-M6q, MZS-M6q a PLS M6q.

Z  tabulek MZS M6q a PLS M6q  je patrné, že nejvyšší rozdíl mezi mediánem a průměrem byl zaznamenán ve mzdové sféře v odvětví peněžnictví a pojišťovnictví (14 991 Kč). Nejvyšší meziroční nárůst průměrných mezd v rámci významně zastoupených odvětví mzdové sféry (s alespoň 25 tisíci zaměstnanci) byl vykázán v odvětví obchod, opravy motorových vozidel (+3,8 %), dále pak v zpracovatelském průmyslu a v peněžnictví a pojišťovnictví (shodně +2,9 %), nejpomalejší růst byl vykázán v odvětví administrativní a podpůrné činnosti (+0,7 %). Odvětví vzdělávání v platové sféře je jediným odvětvím, které vykazuje vyšší medián než průměr hrubého měsíčního platu (ve sledovaném období o 400 Kč). Tato skutečnost souvisí se strukturou zaměstnanců v tomto odvětví, kdy většinu tvoří kvalifikovaní vysokoškolsky vzdělaní pedagogičtí pracovníci, kteří mají plat vyšší než zbývající část zaměstnanců.

Z hlediska jednotlivých odvětví platové sféry byl nejvyšší meziroční nárůst průměrných platů zaznamenán v odvětví kulturní, zábavní a rekreační činnosti (+2,8 %), nejpomalejší růst byl zaznamenán v odvětví vzdělávání (+1,3 %).

Mimořádné odměny

Z hlediska podílu mimořádných odměn na mzdě a platu ukazují aktuální výsledky šetření, že ve mzdové sféře tvořily ve 2. čtvrtletí 2014 mimořádné odměny 7,4 % průměrné mzdy, zatímco v platové sféře 6,2 % průměrného platu. Nejvyšší podíl mimořádných odměn ve významně zastoupených odvětví mzdové sféry (s alespoň 25 tisíci zaměstnanci) byl ve sledovaném období zaznamenán v odvětví peněžnictví a pojišťovnictví (průměrně 16,5 % mzdy) a vzdělávání (průměrně +12,2 % mzdy). Při srovnání významně zastoupených odvětví platové sféry (s alespoň 25 tisíci zaměstnanci) byl nejvyšší podíl mimořádných odměn na průměrném platu vykázán v odvětví veřejná správa, obrana, sociální zabezpečení (průměrně 6,5 % platu).

Odpracovaná doba a přesčasy podle odvětví

S vývojem mezd a platů úzce souvisí i vývoj odpracované, příp. neodpracované doby. Vývoj odpracované doby ve mzdové a platové sféře ve 2. čtvrtletí 2014 ukazují tabulky MZS T6q a PLS-T6q. Z těchto tabulek je zřejmé, že ve 2. čtvrtletí 2014 odpracovali zaměstnanci ve mzdové sféře 148,5 hodiny za měsíc, a v platové sféře 150,9 hodiny. Zaměstnanci ve mzdové sféře odpracovali ve 2. čtvrtletí 2014 průměrně o 2,4 hodiny měsíčně méně než zaměstnanci v platové sféře.

Z hlediska srovnání počtu odpracovaných hodin bylo zjištěno, že téměř u všech odvětví mzdové i platové sféry nedošlo meziročně k výrazným změnám. Počet odpracovaných hodin souvisí s počtem pracovních dní. Ve 2. čtvrtletí 2013 i ve 2. čtvrtletí 2014 bylo shodně 62 pracovních dní. K největšímu meziročnímu poklesu odpracované doby došlo ve 2. čtvrtletí 2014 ve mzdové i platové sféře v odvětví vzdělávání. Ve 2. čtvrtletí 2014 odpracovali zaměstnanci tohoto odvětví ve mzdové sféře o 3,9 hodiny měsíčně méně ve srovnání se 2. čtvrtletím 2013, v platové sféře byl pokles o  3,7 hodiny měsíčně. Pokles souvisí se zkrácením školního roku oproti roku předešlému. V pondělí 30. června 2014 již byly prázdniny.

Z dále uvedených tabulek rovněž vyplývá, že zaměstnanci mzdové sféry odpracovali ve 2. čtvrtletí 2014 více přesčasových hodin než zaměstnanci platové sféry. Ve sledovaném období odpracovali zaměstnanci mzdové sféry měsíčně 3,4 hodiny přesčas, zaměstnanci platové sféry 1,5 hodiny. Ve mzdové sféře odpracovali nejvíce hodin přesčas zaměstnanci v odvětví zemědělství, lesnictví a rybářství (7,4 hodiny měsíčně), zpracovatelský průmysl (4,9 hodiny měsíčně) a těžba a dobývání (4,8 hodiny měsíčně). V platové sféře odpracovali nejvíce hodin přesčas zaměstnanci v odvětví zdravotní a sociální péče (4,0 hodiny měsíčně). Nejméně hodin přesčas odpracovali v platové sféře zaměstnanci v odvětví vzdělávání (0,2 hodiny měsíčně).

Ve mzdové sféře bylo ve 2. čtvrtletí 2014 vykázáno více neodpracovaných hodin než v platové sféře. Průměrný počet neodpracovaných hodin zahrnuje hodiny neodpracované z důvodu dovolené, svátků v jinak pracovní dny, překážek v práci, pracovní neschopnosti, ošetřování člena rodiny, atd. Ve mzdové sféře činila neodpracovaná doba 22,2 hodiny měsíčně, v platové sféře 18,0 hodiny. V rámci mzdové sféry bylo vykázáno nejvíce neodpracovaných hodin (26,4 hodiny měsíčně) v odvětví těžba a dobývání. Nejvíce neodpracovaných hodin, za které náležela zaměstnancům náhrada mzdy (19,5 hodiny měsíčně), bylo vykázáno v rámci významně zastoupených odvětví mzdové sféry (s alespoň 25 tisíci zaměstnanci) taktéž v odvětví těžba a dobývání. Jedná se o průměrný počet neodpracovaných hodin s náhradou mzdy z důvodu dovolené, svátků v jinak pracovní dny, důležitých překážek na straně zaměstnance, apod. Nejsou zde zahrnuty hodiny neodpracované z důvodu dočasné pracovní neschopnosti a ošetřování člena rodiny. V rámci platové sféry bylo vykázáno nejvíce neodpracovaných hodin (20,6 hodiny měsíčně) i nejvíce neodpracovaných hodin, za které náležela zaměstnancům náhrada mzdy (16,5 hodiny měsíčně) v odvětví veřejná správa, obrana, sociální zabezpečení.

Výsledky šetření za mzdovou a platovou sféru za 2. čtvrtletí 2014 naleznete v sekci Výsledky šetření › Aktuální.

9/29/2014