Komentář k výsledkům šetření za 2. čtvrtletí 2015
Odměňování ve mzdové a platové sféře
Z údajů obsažených v Informačním systému o průměrném výdělku (ISPV) vyplývá, že ve 2. čtvrtletí 2015 vzrostla meziročně hrubá měsíční mzda ve mzdové i platové sféře. Medián hrubé měsíční mzdy dosáhl ve mzdové sféře ve 2. čtvrtletí 2015 výše 22 666 Kč. Ve 2. čtvrtletí 2015 činila průměrná hrubá měsíční mzda ve mzdové sféře 27 692 Kč, a zvýšila se tak o 3,3 % oproti stejnému období předchozího roku. Medián hrubého měsíčního platu dosáhl v platové sféře ve 2. čtvrtletí 2015 výše 25 438 Kč. Průměrný hrubý měsíční plat v platové sféře ve sledovaném období meziročně vzrostl o 5,2 % na 27 230 Kč.
Medián hrubého měsíčního platu byl v platové sféře ve 2. čtvrtletí 2015 o 2 772 Kč vyšší než medián hrubé měsíční mzdy ve mzdové sféře. Z hlediska průměrné mzdy byla situace jiná. Ve sledovaném období byl průměrný měsíční plat v platové sféře o 462 Kč nižší než průměrná měsíční mzda ve mzdové sféře. Z výše uvedeného vyplývá, že ve srovnání s platovou sférou existují ve mzdové sféře větší rozdíly mezi příjmy jednotlivých zaměstnanců. Tuto skutečnost potvrzuje i rozdíl mezi mediánem hrubé měsíční mzdy (platu) a průměrnou mzdou (platem) v jednotlivých sférách. Ve 2. čtvrtletí 2015 byl rozdíl mezi průměrem a mediánem mzdy vyšší ve mzdové sféře (5 026 Kč/měs) než v platové sféře (1 792 Kč/měs).
Mzdy a platy podle odvětví
Medián hrubé měsíční mzdy (platu) a průměrnou hrubou měsíční mzdu (plat) ve 2. čtvrtletí 2015 v jednotlivých odvětvích ukazují tabulky ČR-M6q, MZS-M6q a PLS M6q.
Z tabulek MZS M6q a PLS M6q je patrné, že nejvyšší rozdíl mezi mediánem a průměrem byl zaznamenán ve mzdové sféře v odvětvích peněžnictví a pojišťovnictví (15 497 Kč/měs) a informační a komunikační činnosti (10 220 Kč/měs). Nejvyšší meziroční nárůst průměrných mezd mzdové sféry byl vykázán v odvětví zdravotní a sociální péče (+5,0 %), nejvyšší pokles byl vykázán v odvětví výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla ( 1,1 %).
Z hlediska jednotlivých odvětví platové sféry byl nejvyšší meziroční nárůst průměrných platů zaznamenán v odvětví veřejná správa, obrana, sociální zabezpečení (+6,2 %), pokles nebyl zaznamenán v žádném odvětví.
Mimořádné odměny
Z hlediska podílu mimořádných odměn na mzdě a platu ukazují aktuální výsledky šetření, že ve mzdové sféře tvořily ve 2. čtvrtletí 2015 mimořádné odměny 7,6 % průměrné mzdy, zatímco v platové sféře 6,0 % průměrného platu. Nejvyšší podíl mimořádných odměn v rámci významně zastoupených odvětví mzdové sféry (s alespoň 25 tisíci zaměstnanci) byl ve sledovaném období zaznamenán v odvětvích peněžnictví a pojišťovnictví (průměrně 17,7 % mzdy) a vzdělávání (průměrně 12,7 % mzdy). Při porovnávání významně zastoupených odvětví platové sféry (s alespoň 25 tisíci zaměstnanci) byl nejvyšší podíl mimořádných odměn na průměrném platu vykázán v odvětvích veřejná správa, obrana, sociální zabezpečení (průměrně 6,8 % platu) a kulturní, zábavní a rekreační činnosti (průměrně 6,1 % platu).
Odpracovaná doba a přesčasy podle odvětví
S vývojem mezd a platů úzce souvisí i vývoj odpracované, příp. neodpracované doby. Vývoj odpracované doby ve mzdové a platové sféře ve 2. čtvrtletí 2015 ukazují tabulky MZS T6q a PLS T6q. Z těchto tabulek je zřejmé, že ve 2. čtvrtletí 2015 odpracovali zaměstnanci ve mzdové sféře 149,4 hodiny za měsíc, a v platové sféře 152,0 hodiny. Zaměstnanci ve mzdové sféře odpracovali ve 2. čtvrtletí 2015 průměrně o 2,6 hodiny méně než zaměstnanci v platové sféře.
Z hlediska relativních změn počtu odpracovaných hodin bylo zjištěno, že k největšímu meziročnímu nárůstu počtu odpracovaných hodin došlo ve 2. čtvrtletí 2015 u zaměstnanců ve mzdové sféře v odvětví vzdělávání. Ve 2. čtvrtletí 2015 odpracovali zaměstnanci tohoto odvětví 3,1 hodiny měsíčně navíc ve srovnání se 2. čtvrtletím 2014. Nižší nárůst zaznamenala odvětví těžba a dobývání (+1,9 hodiny) a peněžnictví a pojišťovnictví (+1,4 hodiny). Největší růst v počtu odpracovaných hodin nastal u zaměstnanců platové sféry v odvětví kulturní, zábavní a rekreační činnosti (+2,8 hodiny). V ostatních odvětvích platové sféry k poklesu nedošlo.
Z dále uvedených tabulek rovněž vyplývá, že zaměstnanci mzdové sféry odpracovali ve 2. čtvrtletí 2015 více hodin přesčas než zaměstnanci platové sféry. Ve sledovaném období odpracovali zaměstnanci mzdové sféry měsíčně 3,5 hodiny přesčas, zaměstnanci platové sféry 1,6 hodiny přesčas. Ve mzdové sféře odpracovali nejvíce hodin přesčas zaměstnanci odvětví zemědělství, lesnictví a rybářství (6,7 hodiny měsíčně), těžba a dobývání (5,1 hodiny měsíčně) a zpracovatelský průmysl (5,0 hodiny měsíčně). V platové sféře odpracovali nejvíce hodin přesčas zaměstnanci v odvětví zdravotní a sociální péče (4,4 hodiny měsíčně). Nejméně hodin přesčas odpracovali v platové sféře zaměstnanci v odvětví vzdělávání (0,2 hodiny měsíčně).
V platové sféře bylo ve 2. čtvrtletí 2015 vykázáno méně neodpracovaných hodin než ve mzdové sféře. Celkový počet neodpracovaných hodin zahrnuje hodiny neodpracované z důvodu dovolené, svátků v jinak pracovní dny, překážek v práci, pracovní neschopnosti, ošetřování člena rodiny, atd. Ve mzdové sféře činila neodpracovaná doba 22,1 hodiny měsíčně, v platové sféře 17,1 hodiny. Nejvíce neodpracovaných hodin bylo vykázáno ve mzdové sféře v odvětví těžba a dobývání (+26,2 hodiny měsíčně) a v platové sféře v odvětví zdravotní a sociální péče (+20,4 hodiny měsíčně). Nejvíce neodpracovaných hodin, za které náležela zaměstnancům náhrada mzdy, bylo vykázáno v rámci významně zastoupených odvětví mzdové sféry (s alespoň 25 tisíci zaměstnanci) v odvětví těžba a dobývání (+18,8 hodiny měsíčně) a v platové sféře v odvětví veřejná správa, obrana, sociální zabezpečení (+14,8 hodiny měsíčně). Jedná se o neodpracované hodiny s náhradou mzdy z důvodu dovolené, svátků v jinak pracovní dny, důležitých překážek na straně zaměstnance, apod. Nejsou zde zahrnuty hodiny neodpracované z důvodu dočasné pracovní neschopnosti a ošetřování člena rodiny.
Výsledky šetření za 2. čtvrtletí 2015 naleznete v sekci Výsledky šetření › Aktuální.
9/23/2015