Odměňování ve mzdové a platové sféře
Z údajů obsažených v Informačním systému o průměrném výdělku (ISPV) vyplývá, že ve 2. čtvrtletí 2016 vzrostla meziročně hrubá měsíční mzda ve mzdové i platové sféře. Medián hrubé měsíční mzdy dosáhl ve mzdové sféře ve 2. čtvrtletí 2016 výše 23 361 Kč. Ve 2. čtvrtletí 2016 činila průměrná hrubá měsíční mzda ve mzdové sféře 28 520 Kč, a zvýšila se tak o 4,0 % oproti stejnému období předchozího roku. Medián hrubého měsíčního platu dosáhl v platové sféře ve 2. čtvrtletí 2016 výše 26 175 Kč. Průměrný hrubý měsíční plat v platové sféře ve sledovaném období meziročně vzrostl o 3,6 % na 28 030 Kč.
Medián hrubého měsíčního platu byl v platové sféře ve 2. čtvrtletí 2016 o 2 814 Kč vyšší než medián hrubé měsíční mzdy ve mzdové sféře. Z hlediska průměrné mzdy byla situace jiná. Ve sledovaném období byl průměrný měsíční plat v platové sféře o 490 Kč nižší než průměrná měsíční mzda ve mzdové sféře. Z výše uvedeného vyplývá, že ve srovnání s platovou sférou existují ve mzdové sféře větší rozdíly mezi příjmy jednotlivých zaměstnanců. Tuto skutečnost potvrzuje i rozdíl mezi mediánem hrubé měsíční mzdy (platu) a průměrnou mzdou (platem) v jednotlivých sférách. Ve 2. čtvrtletí 2016 byl rozdíl mezi průměrem a mediánem mzdy vyšší ve mzdové sféře (5 159 Kč/měs) než v platové sféře (1 855 Kč/měs).
Mzdy a platy podle odvětví
Medián a průměr hrubé měsíční mzdy (platu) ve 2. čtvrtletí 2016 v jednotlivých odvětvích ukazují tabulky ČR-M6q, MZS-M6q a PLS-M6q.
Z tabulek MZS-M6q a PLS-M6q je patrné, že nejvyšší rozdíl mezi mediánem a průměrem byl zaznamenán ve mzdové sféře v odvětvích „peněžnictví a pojišťovnictví" (16 009 Kč/měs) a „informační a komunikační činnosti" (11 205 Kč/měs). Nejvyšší meziroční nárůst průměrných mezd mzdové sféry byl vykázán v odvětví „kulturní, zábavní a rekreační činnosti" (+7,2 %) a „ubytování, stravování a pohostinství" (+6,3 %).
Z hlediska jednotlivých odvětví platové sféry byl nejvyšší meziroční nárůst průměrných platů zaznamenán v odvětví „veřejná správa, obrana, sociální zabezpečení" (+4,7 %), pokles nebyl zaznamenán v žádném odvětví.
Mimořádné odměny
Z hlediska podílu mimořádných odměn na mzdě a platu ukazují aktuální výsledky šetření, že ve mzdové sféře tvořily ve 2. čtvrtletí 2016 mimořádné odměny 7,8 % průměrné mzdy, zatímco v platové sféře 6,2 % průměrného platu. Nejvyšší podíl mimořádných odměn v rámci odvětví mzdové sféry (s alespoň 25 tisíci zaměstnanci) byl ve sledovaném období zaznamenán v odvětvích „peněžnictví a pojišťovnictví" (průměrně 19,6 % mzdy) a „vzdělávání" (průměrně 12,6 % mzdy). Při porovnávání odvětví platové sféry (s alespoň 25 tisíci zaměstnanci) byl nejvyšší podíl mimořádných odměn na průměrném platu vykázán v odvětvích „veřejná správa, obrana, sociální zabezpečení" (průměrně 6,9 % platu) a „kulturní, zábavní a rekreační činnosti" (průměrně 6,8 % platu).
Odpracovaná doba a přesčasy podle odvětví
S vývojem mezd a platů úzce souvisí i vývoj odpracované, příp. neodpracované doby. Vývoj odpracované doby ve mzdové a platové sféře ve 2. čtvrtletí 2016 ukazují tabulky MZS-T6q a PLS-T6q. Z těchto tabulek je zřejmé, že ve 2. čtvrtletí 2016 odpracovali zaměstnanci ve mzdové sféře v průměru 153,5 hodiny za měsíc a v platové sféře 156,3 hodiny. Zaměstnanci ve mzdové sféře odpracovali ve 2. čtvrtletí 2016 průměrně o 2,8 hodiny méně než zaměstnanci v platové sféře.
Z hlediska relativních změn počtu odpracovaných hodin bylo zjištěno, že k největšímu meziročnímu nárůstu průměrného počtu odpracovaných hodin došlo ve 2. čtvrtletí 2016 ve mzdové sféře v odvětví „peněžnictví a pojišťovnictví". Ve 2. čtvrtletí 2016 odpracovali zaměstnanci tohoto odvětví v průměru o 6,3 hodiny měsíčně navíc ve srovnání se 2. čtvrtletím 2015. Následují odvětví „informační a komunikační činnosti" a „doprava a skladování" (shodně +5,9 hodiny). Největší růst v počtu odpracovaných hodin nastal u zaměstnanců platové sféry v odvětví „vzdělávání" (+7,3 hodiny). V žádném odvětví nedošlo k poklesu.
Z uvedených tabulek rovněž vyplývá, že zaměstnanci mzdové sféry odpracovali ve 2. čtvrtletí 2016 více hodin přesčas než zaměstnanci platové sféry. Ve sledovaném období odpracovali zaměstnanci mzdové sféry měsíčně v průměru 3,5 hodiny přesčas, zaměstnanci platové sféry 1,7 hodiny přesčas. Ve mzdové sféře odpracovali nejvíce hodin přesčas zaměstnanci odvětví „zemědělství, lesnictví a rybářství" (7,0 hodiny měsíčně), „doprava a skladování" (4,9 hodiny měsíčně) a „zpracovatelský průmysl" (4,8 hodiny měsíčně). V platové sféře odpracovali nejvíce hodin přesčas zaměstnanci v odvětví „zdravotní a sociální péče" (4,6 hodiny měsíčně). Nejméně hodin přesčas odpracovali v platové sféře zaměstnanci v odvětví „vzdělávání" (0,2 hodiny měsíčně).
V platové sféře bylo ve 2. čtvrtletí 2016 vykázáno v průměru méně neodpracovaných hodin než ve mzdové sféře. Celkový počet neodpracovaných hodin zahrnuje hodiny neodpracované z důvodu dovolené, svátků v jinak pracovní dny, překážek v práci, pracovní neschopnosti, ošetřování člena rodiny, atd. Ve mzdové sféře činila průměrná neodpracovaná doba 18,0 hodiny měsíčně, v platové sféře 12,5 hodiny. Nejvíce neodpracovaných hodin bylo vykázáno ve mzdové sféře v odvětví „těžba a dobývání" (+22,9 hodiny měsíčně) a v platové sféře v odvětví „zdravotní a sociální péče" (+17,1 hodiny měsíčně). Nejvíce neodpracovaných hodin, za které náležela zaměstnancům náhrada mzdy, bylo vykázáno u mzdové sféry v odvětví „těžba a dobývání" (+14,9 hodiny měsíčně) a v platové sféře v odvětví „zdravotní a sociální péče" (+12,4 hodiny měsíčně). Jedná se o neodpracované hodiny s náhradou mzdy z důvodu dovolené, svátků v jinak pracovní dny, důležitých překážek na straně zaměstnance, apod. Nejsou zde zahrnuty hodiny neodpracované z důvodu dočasné pracovní neschopnosti a ošetřování člena rodiny.
Výsledky šetření za 2. čtvrtletí 2016 naleznete v sekci Výsledky šetření › Aktuální.
9/26/2016