Odměňování ve mzdové a platové sféře
Z údajů obsažených v Informačním systému o průměrném výdělku (ISPV) vyplývá, že ve 2. čtvrtletí 2019 vzrostla meziročně hrubá měsíční mzda ve mzdové i platové sféře. Medián hrubé měsíční mzdy dosáhl ve mzdové sféře ve 2. čtvrtletí 2019 výše 29 378 Kč. Ve 2. čtvrtletí 2019 činila průměrná hrubá měsíční mzda ve mzdové sféře 35 575 Kč, a zvýšila se tak o 6,8 % oproti stejnému období předchozího roku. Medián hrubého měsíčního platu dosáhl v platové sféře ve 2. čtvrtletí 2019 výše 35 137 Kč. Průměrný hrubý měsíční plat v platové sféře ve sledovaném období meziročně vzrostl o 8,7 % na 37 558 Kč.
Medián hrubého měsíčního platu byl v platové sféře ve 2. čtvrtletí 2019 o 5 759 Kč vyšší než medián hrubé měsíční mzdy ve mzdové sféře. Ve sledovaném období byl průměrný měsíční plat v platové sféře o 1 983 Kč vyšší než průměrná měsíční mzda ve mzdové sféře. Ve mzdové sféře existují větší rozdíly mezi příjmy jednotlivých zaměstnanců. Tuto skutečnost potvrzuje i rozdíl mezi mediánem hrubé měsíční mzdy (platu) a průměrnou mzdou (platem) v jednotlivých sférách. Ve 2. čtvrtletí 2019 byl rozdíl mezi průměrem a mediánem mzdy vyšší ve mzdové sféře (6 197 Kč/měs) než v platové sféře (2 421 Kč/měs).
Mzdy a platy podle odvětví
Medián a průměr hrubé měsíční mzdy (platu) ve 2. čtvrtletí 2019 v jednotlivých odvětvích ukazují tabulky ČR-M6q, MZS-M6q a PLS-M6q.
Z tabulek MZS-M6q a PLS-M6q je patrné, že nejvyšší rozdíl mezi mediánem a průměrem byl zaznamenán ve mzdové sféře v odvětvích „peněžnictví a pojišťovnictví“ (18 177 Kč/měs) a „informační a komunikační činnosti“ (12 386 Kč/měs). Nejvyšší meziroční nárůst průměrných mezd mzdové sféry byl vykázán v odvětvích (s alespoň 20 tisíci zaměstnanci) „vzdělávání“ (+11,7 %), „peněžnictví a pojišťovnictví“ (+9,3 %) a „kulturní, zábavní a rekreační činnosti“ (+9,2 %).
Z hlediska jednotlivých odvětví platové sféry byl nejvyšší meziroční nárůst průměrných platů zaznamenán v odvětví „vzdělávání“ (+11,8 %), pokles nebyl zaznamenán v žádném odvětví.
Mimořádné odměny
Z hlediska podílu mimořádných odměn na mzdě a platu ukazují aktuální výsledky šetření, že ve mzdové sféře tvořily ve 2. čtvrtletí 2019 mimořádné odměny 8,2 % průměrné mzdy, zatímco v platové sféře 6,9 % průměrného platu. Nejvyšší podíl mimořádných odměn v rámci odvětví mzdové sféry (s alespoň 20 tisíci zaměstnanci) byl ve sledovaném období zaznamenán v odvětvích „peněžnictví a pojišťovnictví“ (průměrně 21,5 % mzdy) a „vzdělávání“ (průměrně 14,0 % mzdy). Při porovnávání odvětví platové sféry (s alespoň 25 tisíci zaměstnanci) byl nejvyšší podíl mimořádných odměn na průměrném platu vykázán v odvětvích „veřejná správa, obrana, sociální zabezpečení“ (průměrně 8,2 % platu) a „zdravotní a sociální péče“ (průměrně 7,6 % platu).
Odpracovaná doba a přesčasy podle odvětví
S vývojem mezd a platů úzce souvisí i vývoj odpracované, příp. neodpracované doby. Vývoj odpracované doby ve mzdové a platové sféře ve 2. čtvrtletí 2019 ukazují tabulky MZS-T6q a PLS-T6q. Z těchto tabulek je zřejmé, že ve 2. čtvrtletí 2019 odpracovali zaměstnanci ve mzdové sféře v průměru 144,6 hodiny za měsíc a v platové sféře 147,3 hodiny. Zaměstnanci ve mzdové sféře odpracovali ve 2. čtvrtletí 2019 průměrně o 2,7 hodiny méně než zaměstnanci v platové sféře.
Z hlediska relativních změn počtu odpracovaných hodin bylo zjištěno, že k největšímu meziročnímu poklesu průměrného počtu odpracovaných hodin došlo ve 2. čtvrtletí 2019 ve mzdové sféře v odvětví „ubytování, stravování a pohostinství“. Ve 2. čtvrtletí 2019 odpracovali zaměstnanci tohoto odvětví v průměru o 6,2 hodiny měsíčně méně ve srovnání se 2. čtvrtletím 2018. Všechna ostatní odvětví mzdové sféry zaznamenala taktéž pokles odpracované doby. I v platové sféře došlo ve všech odvětvích k poklesu odpracované doby. Největší pokles nastal v rámci odvětví platové sféry u zaměstnanců sekce „vzdělávání“, kteří odpracovali o 3,2 hodiny měsíčně méně ve srovnání se stejným obdobím předchozího roku.
Z uvedených tabulek rovněž vyplývá, že zaměstnanci mzdové sféry odpracovali ve 2. čtvrtletí 2019 více hodin přesčas než zaměstnanci platové sféry. Ve sledovaném období odpracovali zaměstnanci mzdové sféry měsíčně v průměru 3,2 hodiny přesčas, zaměstnanci platové sféry 1,7 hodiny přesčas. Ve mzdové sféře odpracovali nejvíce hodin přesčas zaměstnanci odvětví „doprava a skladování“ (6,0 hodiny měsíčně), „zemědělství, lesnictví a rybářství“ (5,8 hodiny měsíčně) a „zásobování vodou, činnosti související s odpady“ (5,3 hodiny měsíčně). V platové sféře odpracovali nejvíce hodin přesčas zaměstnanci v odvětví „zdravotní a sociální péče“ (4,7 hodiny měsíčně). Nejméně hodin přesčas odpracovali v platové sféře zaměstnanci v odvětví „vzdělávání“ (0,2 hodiny měsíčně).
V platové sféře bylo ve 2. čtvrtletí 2019 vykázáno v průměru méně neodpracovaných hodin než ve mzdové sféře. Celkový počet neodpracovaných hodin zahrnuje hodiny neodpracované z důvodu dovolené, svátků v jinak pracovní dny, překážek v práci, pracovní neschopnosti, ošetřování člena rodiny atd. Ve mzdové sféře činila průměrná neodpracovaná doba 25,8 hodiny měsíčně, v platové sféře 21,6 hodiny. Nejvíce neodpracovaných hodin bylo vykázáno ve mzdové sféře v odvětví (s alespoň 20 tisíci zaměstnanci) „těžba a dobývání“ (30,0 hodiny měsíčně) a v platové sféře v odvětví „veřejná správa, obrana, sociální zabezpečení“ (25,4 hodiny měsíčně). Nejvíce neodpracovaných hodin, za které náležela zaměstnancům náhrada mzdy, bylo vykázáno v rámci odvětví mzdové sféry (s alespoň 20 tisíci zaměstnanci) v odvětví „těžba a dobývání“ (21,0 hodiny měsíčně) a v platové sféře v odvětví „veřejná správa, obrana, sociální zabezpečení“ (19,7 hodiny měsíčně). Jedná se o neodpracované hodiny s náhradou mzdy z důvodu dovolené, svátků v jinak pracovní dny, důležitých překážek na straně zaměstnance apod. Nejsou zde zahrnuty hodiny neodpracované z důvodu dočasné pracovní neschopnosti a ošetřování člena rodiny.
Výsledky šetření za 2. čtvrtletí 2019 naleznete v sekci Výsledky šetření › Aktuální.
9/26/2019