Na této stránce naleznete podrobné informace o metodice šetření ISPV. Pozornost je dále zaměřena především na
Výsledky šetření ISPV jsou rozlišeny podle sféry, o které vypovídají. V ISPV se zařazují do mzdové sféry ekonomické subjekty, které odměňují mzdou podle § 109, odst. 2 zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, ve znění pozdějších předpisů. Ekonomické subjekty, které přísluší do platové sféry, odměňují platem podle § 109, odst. 3 zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, ve znění pozdějších předpisů. Do roku 2010 byla mzdová sféra označována podnikatelskou sférou a platová sféra byla označována nepodnikatelskou sférou. Důvod změny je podrobněji popsán zde.
Základním souborem mzdové sféry ISPV (ISPV-MZS) je soubor aktivních ekonomických subjektů definovaný na základě Registru ekonomických subjektů (RES) Českého statistického úřadu (ČSÚ), které odměňují mzdou podle § 109, odst. 2 zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, ve znění pozdějších předpisů. RES je detailně popsán na internetových stránkách ČSÚ (www.czso.cz).
Výběr ekonomických subjektů v ISPV-MZS lze charakterizovat jako jednostupňový stratifikovaný výběr. Výběrovými jednotkami jsou ekonomické subjekty, na které se v případě vybrání vztahuje zpravodajská povinnost. Statistickými jednotkami jsou zaměstnanci, kteří jsou nositeli sledovaných statistických znaků. Základní soubor (ZS) je rozdělen do oblastí (strat) podle:
V jednotlivých oblastech, které vznikly rozdělením ZS dle příslušných stratifikačních kritérií, je vybrán stanovený podíl ekonomických subjektů. Výběr je prováděn z institucionálních sektorů používaných v národních účtech, tj. ze sektorů nefinančních podniků, finančních institucí, vládních institucí, domácností (podnikatelů – fyzických osob) a neziskových institucí sloužících domácnostem. V početně největších sektorech – v nefinančních podnicích a domácnostech – jsou subjekty s 250 a více zaměstnanci zařazeny do šetření plošně (výběr s pravděpodobností rovnou 1). Menší subjekty s 1 až 249 zaměstnanci jsou vybírány v jednotlivých stratech systematickým náhodným výběrem s nestejnými pravděpodobnostmi bez vracení. Pravděpodobnosti výběru se liší podle velikosti subjektu, a jejich výše je určena výběrovým podílem uvedeným v tabulce 1. Výběr ekonomických subjektů s 1 až 9 zaměstnanci je prováděn jednorázově každé 4 roky, přičemž poslední výběr byl uskutečněn za rok 2010. Výběrový soubor ekonomických subjektů s 10 až 249 zaměstnanci se obměňuje metodou rotujícího panelu s periodou rotace devět let, tzn. k plné obměně dojde za devět let.
V sektorech finančních a vládních institucí jsou do výběrového souboru zařazeny plošně subjekty s 50 a více zaměstnanci, v sektoru neziskových institucí s 65 a více zaměstnanci. Menší subjekty z těchto sektorů podléhají pravděpodobnostnímu výběru.
Ekonomické subjekty se vybírají v 6 základních odvětvových skupinách: zemědělství, průmysl, stavebnictví, obchod, tržní služby a ostatní služby. V rámci základních skupin jsou pomocí klastrové analýzy určena podrobnější strata na základě podobnosti mzdové úrovně a struktury zaměstnání. Regionem se z hlediska výběru jednotek rozumí kraj ve smyslu ústavního zákona č. 347/1997 Sb., v platném znění.
Statistické šetření ISPV-MZS za 1. pololetí 2020 zahrnuje 6 210 ekonomických subjektů, které reprezentují 1 549 tisíc zaměstnanců.
Strukturu výběrového souboru ISPV-MZS z odvětvového a regionálního hlediska naleznete v dodatku publikací ISPV za mzdovou sféru v PDF formátu.
Základním souborem platové sféry ISPV (ISPV-PLS) je soubor ekonomických subjektů definovaný Automatizovaným rozpočtovým informačním systémem (ARIS), spravovaným Ministerstvem financí. ARIS obsahuje informace z účetního a finančního výkaznictví organizačních složek státu, kapitol státního rozpočtu, státních příspěvkových organizací, státních fondů, územních samosprávných celků a jimi zřizovaných příspěvkových organizací v ČR (viz http://wwwinfo.mfcr.cz/aris). Ekonomické subjekty, které přísluší do platové sféry, odměňují platem podle § 109, odst. 3 zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, ve znění pozdějších předpisů. Statistické šetření ISPV pro platovou sféru využívá dat Informačního systému o platech, provozovaného Ministerstvem financí (viz www.mfcr.cz/isp).
Šetření ISPV-PLS za 1. pololetí 2020 vychází ze statistického souboru 13 411 ekonomických subjektů, které reprezentují 677 tisíc zaměstnanců. Soubor obsahuje vstupní údaje vyhovující kontrolám ISPV-PLS. Z hlediska odvětvové skladby (podle klasifikace CZ-NACE) představují platovou sféru ISPV-PLS zejména tři odvětví národního hospodářství České republiky; odvětví veřejné správy, odvětví vzdělávání a odvětví zdravotní a sociální péče. Z hlediska geografického zachycuje šetření ISPV-PLS celou Českou republiku. Podrobné informace o struktuře souboru ISPV-PLS jsou uvedeny v dodatku publikací ISPV za platovou sféru v PDF formátu.
Výsledky ISPV jsou v každé sféře tříděny podle socioekonomických znaků zaměstnanců (jednotlivým zaměstnáním podle klasifikace CZ-ISCO, věku, pohlaví, vzdělání, apod.), nebo podle znaků ekonomických subjektů (např. odvětví ekonomické činnosti CZ-NACE).
Ve mzdové sféře je šetření prováděno pod názvem „Čtvrtletní šetření o průměrném výdělku“ a je zařazeno do programu statistických zjišťování vyhlášených ČSÚ ve sbírce zákonů pro příslušný kalendářní rok. Čtvrtletně jsou zjišťovány základní údaje o mzdách, pracovní době a počtu zaměstnanců za celý ekonomický subjekt (viz věta o ekonomickém subjektu, tzv. MI soubor). Pololetně jsou navíc zjišťovány podrobné údaje o mzdách a pracovní době jednotlivých zaměstnanců (viz věta o pracovních poměrech, tzv. MP soubor).
Zdrojem dat pro platovou sféru je Informační systém o platech, který je spravován Ministerstvem financí a je realizován s pololetní periodou.
Od roku 2011 je za každé čtvrtletí vydávána publikace o mzdách a pracovní době v odvětvovém třídění. Za každé sudé čtvrtletí je tato publikace rozšířena o informace o hodinových výdělcích zaměstnanců. Za 1. pololetí a za celý rok vycházejí publikace za mzdovou a platovou sféru s údaji o mzdách a pracovní době v podrobných klasifikacích podle socioekonomických znaků zaměstnanců, především podle jednotlivých zaměstnání. ISPV je jednou ročně doplněn Regionální statistikou ceny práce (RSCP), která poskytuje přehled o výdělkové úrovni a odpracované době podle zaměstnání v jednotlivých krajích České republiky.
Do roku 2010 byla každé čtvrtletí vydávána publikace za mzdovou (do roku 2010 označovanou podnikatelskou) sféru v podrobných klasifikacích, a to i podle regionálního členění v rámci RSCP. Každé sudé čtvrtletí byla vydávána publikace za platovou (do roku 2010 označovanou nepodnikatelskou) sféru v podrobných klasifikacích, rovněž i podle regionálního členění v rámci RSCP. V případě tabulek týkajících se hodinového výdělku bylo sledovaným obdobím vždy konkrétní čtvrtletí. U tabulek vypovídajících o hrubé měsíční mzdě a pracovní době bylo za sledované období zvoleno období od začátku roku do konce čtvrtletí, za které se provádí statistické zjišťování (tj. za 1. čtvrtletí, 1. - 2. čtvrtletí, 1. – 3. čtvrtletí a 1. - 4. čtvrtletí příslušného roku).
Nejdůležitějšími ukazateli jsou v rámci ISPV hrubá měsíční mzda (plat), hodinový výdělek a odpracovaná a neodpracovaná doba. Definice těchto ukazatelů jsou uvedeny níže.
Hrubá měsíční mzda se vztahuje k celému sledovanému období. Na rozdíl od hodinového výdělku je vypočtena z dalších přímo zjišťovaných mzdových položek a nemzdových plnění. Jedná se o součet položek mzda, náhrady mzdy a odměny za pracovní pohotovost. Takto získaná suma je vydělena počtem přepočtených placených měsíců zaměstnance, tj. počtem měsíců odpovídajících součtu odpracované doby a doby, po kterou pobíral náhradu mzdy. Pokud byl zaměstnanec v evidenčním počtu kratší dobu než sledované období, bude jeho počet placených měsíců zkrácen poměrem počtu pracovních dnů v evidenčním stavu a ve sledovaném období. Podobně se počet placených měsíců zkrátí, pokud zaměstnanec měl jinou absenci než absenci s náhradou mzdy, případně měl sjednán kratší pracovní úvazek. Do výpočtu hrubé měsíční mzdy se zahrnují pouze zaměstnanci, kteří u daného zaměstnance odpracovali nejméně jeden měsíc a zároveň činila jejich stanovená týdenní pracovní doba alespoň 30 hodin (dle doporučení Eurostatu).
Hodinový výdělek je přímo zjišťovaná veličina. Do výpočtu vstupují pouze zaměstnanci, kteří byli v evidenčním počtu v posledním dnu sledovaného období.
Měsíční odpracovaná doba se rovněž vztahuje k celému sledovanému období a vypočte se jako podíl měsíční odpracované doby zaměstnance v kumulaci za sledované období a počtu přepočtených evidenčních měsíců zaměstnance, které odpovídají délce pracovního úvazku a pracovního poměru ve sledovaném období. V případě, že byl zaměstnanec v evidenčním počtu kratší dobu než sledované období, příp. měl sjednán kratší úvazek, počet evidenčních měsíců se poměrně zkrátí. Obdobně jako odpracovaná doba se počítá měsíční neodpracovaná doba a průměrné měsíční údaje o přesčasu, dovolené a nemoci.
Sledované období odpovídá v případě publikací za 1. pololetí a celý rok období od začátku roku do konce čtvrtletí, za které se provádí statistické zjišťování (tj. 1. - 2. čtvrtletí a 1. - 4. čtvrtletí příslušného roku). V případě publikací za jednotlivá čtvrtletí je sledovaným obdobím vždy konkrétní čtvrtletí, za které se provádí statistické zjišťování (tj. 1., 2., 3. nebo 4. čtvrtletí).
Podrobný popis sledovaných ukazatelů naleznete ve všech výsledkových publikacích ISPV v PDF formátu a v dokumentu Výpočetní algoritmy pro ISPV a RSCP. Popisy položek věty ekonomickém subjektu (MI) a o pracovních poměrech (MP) jsou uvedeny v Příručce pro přípravu vstupních dat.
Statistickými charakteristikami uváděnými ve výsledcích jsou medián a průměr. Výsledky jsou diferencovány také podle prvního a třetího kvartilu a prvního a devátého decilu.
Medián je hodnota, jež dělí uspořádanou řadu čísel na dvě stejně početné poloviny. Platí, že nejméně 50 % hodnot je menších, nebo rovných, a nejméně 50% hodnot je větších, nebo rovných mediánu. Základní výhodou mediánu jako statistického ukazatele je skutečnost, že není ovlivněný extremními hodnotami jako průměr.
Kvartily jsou hodnoty, které dělí vzestupně uspořádanou řadu čísel na čtvrtiny. První kvartil je hodnota, pod kterou leží 25 % nejnižších hodnot uspořádané řady. Třetí kvartil je hodnota, nad kterou leží 25 % nejvyšších hodnot uspořádané řady. Druhý kvartil je rovný mediánu.
Decily jsou hodnoty, které rozdělují vzestupně uspořádanou řadu čísel na deset částí. První decil je hodnota, pod kterou leží 10 % nejnižších hodnot uspořádané řady. Devátý decil je hodnota, nad kterou leží 10 % nejvyšších hodnot uspořádané řady.
Popis statistických charakteristik naleznete rovněž ve všech výsledkových publikacích ISPV v PDF formátu.
V roce 2011 došlo v ISPV k několika zásadním změnám. Hlavní změny jsou následující:
Podrobný popis změn je uveden zde, nebo v jednotlivých publikacích ISPV za rok 2011.
Metodika ISPV byla v roce 2011 harmonizována s metodikou používanou v rámci mzdové statistiky Českého statistického úřadu (ČSÚ). V rámci harmonizace byl mj. rozšířen soubor ISPV o dříve nesledované subjekty.
Soubor ISPV byl rozšířen o zaměstnance:
Přínos harmonizace spočívá ve zvýšení kvality publikovaných mzdových statistik. Rozšíření základního souboru umožnilo provádět dopočet údajů na celou populaci zaměstnanců mzdové sféry. Ve všech publikacích ISPV jsou proto od roku 2011 nově uváděny vážené počty zaměstnanců v tisících.
Provedením harmonizace došlo v roce 2011 k poklesu mediánu hrubé měsíční mzdy za mzdovou sféru. Aby bylo možné provádět korektní srovnání vývoje mzdy, obsahují publikace meziroční indexy, které byly vypočteny pomocí revidovaných údajů za rok 2010.
Metodika ISPV byla v roce 2011 harmonizována s metodikou používanou v rámci mzdové statistiky Českého statistického úřadu (ČSÚ). Mezi oběma šetřeními však nadále existují rozdíly, které jsou dány specifiky šetření ISPV. Podrobné informace o harmonizaci jsou uvedeny výše nebo zde, popis rozdílů mezi ISPV a mzdovou statistikou ČSÚ zde.
Informační systém o průměrném výdělku (ISPV) je jediným zdrojem strukturálních mzdových statistik v České republice, a tudíž i hlavním zdrojem údajů pro šetření the Structure of Earnings Survey (SES). SES probíhá ve čtyřleté periodě v jednotlivých zemích Evropské unie. Z tohoto důvodu jsou na základě nařízení Komise (EC) č. 698/2006 pravidelně vydávány zprávy o kvalitě šetření ISPV za mzdovou (do roku 2010 označovanou podnikatelskou) sféru. Kvalita statistických údajů o mzdách i kvalita procesu šetření jsou posuzovány podle kritérií významných pro uživatele, zpracovatele i gestora statistického šetření. Kritérii pro posouzení kvality ISPV jsou relevance, přesnost, dochvilnost a včasnost, dostupnost a jasnost, srovnatelnost a soudržnost. Jednotlivé aspekty jsou podrobně popsány ve Zprávě o kvalitě ISPV.